|
|
Barriers and facilitators of sport activities in adults with congenital physical disabilities: A Systematic Review
Šašek, Vít ; Daďová, Klára (vedoucí práce) ; Vařeková, Jitka (oponent)
Název: Bariéry a facilitátory sportovních aktivit u dospělých s vrozeným tělesným postižením: Systematická rešerše Teoretická východiska: Na světě žije více než miliarda osob se zdravotním postižením. Tito jedinci mohou mít v důsledku svého zdravotního stavu omezené možnosti sportovat, věnovat se fitness a hýbat se obecně v pracovním i osobním životě. Nedostatek pohybu představuje významný problém pro zdraví populace a může zhoršovat fyzický a psychický stav jednotlivců. Cíle: Hlavním cílem této práce bylo systematicky prozkoumat dostupné informační zdroje týkající se sportu a pohybových aktivit dospělých jedinců s vrozeným postižením a identifikovat bariéry a facilitátory usnadňující těmto osobám účastnit se pohybových aktivit a zapojit se do odvětví para sportu. Metody: Byly prohledány celkem čtyři databáze - Medline, PubMed, ERIC a Sportsdiscus s použitím hesel: cvičení; para sport, trénink, fyzická aktivita, kontinuální cvičení společně s vybranými vrozenými tělesnými postiženími. Byla použita kombinace termínů MeSH specifických pro jednotlivé databáze, volného textu, zástupných a logických operátorů. Vyhledávány byly pouze práce publikované od roku 2003 a vyhledávání bylo strukturováno do tří fází - dle názvu, dle abstraktu a nakonec detailní evaluace plného textu. U všech nalezených prácí...
|
|
|
Psychosociální aspekty změn hybnosti člověka
Votrubová, Alena ; Krahulcová, Beáta (vedoucí práce) ; Zelinková, Olga (oponent)
Diplomová práce "Psychosociální aspekty změn hybnosti člověka" se zaměřuje na rodinu a sourozence osob s tělesným postižením a nalezení vhodné podpory těmto rodinám v jejich specifické životní situaci. Konkrétně pojednává o osobách s dětskou mozkovou obrnou a rozštěpem páteře a možnostech pomoci rodinám s těmito znevýhodněnými jedinci v České republice. Vychází jak z teoretických poznatků, publikací, zákonů, praktických zkušeností získaných při výkonu osobní asistence, tak z vlastního výzkumného projektu o sourozencích lidí s tělesným postižením. Začátkem práce autorka podává základní informace o klasifikaci, diagnostice a projevech dětské mozkové obrny a rozštěpu páteře mající zásadní vliv na změnu hybnosti člověka. Dále je práce zaměřena na vztah rodičů a sourozenců k dítěti s handicapem. V další části se autorka věnuje výzkumnému projektu s názvem Život se sourozencem s tělesným postižením. Výzkumný projekt se zabývá náhledem na přímou zkušenost sourozenců lidí s tělesným postižením, kritickými momenty v jejich životě, zdroji vyrovnávání se s touto obtížnou životní situací, ale také se zaměřuje na přínosy pro jejich osobnostní růst. Cílem práce je nalézt vhodnou podporu rodinám a sourozencům se znevýhodněnými členy v rámci České republiky. Těžiště práce spočívá v pojednání o výsledcích výzkumné...
|
|
|
Primární a sekundární prevence vývojových vad a jejich sociální dopad
POUZAROVÁ, Klára
Bakalářská práce na téma "Primární a sekundární prevence vývojových vad a jejich sociální dopad" se zabývá prevencí před početím a v době prenatálního období. Dále se zabývá různými typy screeningů, které se využívají k detekci vrozených vývojových vad. Tato bakalářská práce pojednává také o sociálním dopadu vrozených vývojových vad v ohledu sociálního začlenění osob s vývojovou vadou a o možnosti pracovního uplatnění mladých dospělých. Bakalářská práce je rozdělena do dvou částí teoretické a praktické. Teoretická část je zaměřena na vznik vývojových vad, vývojové vady jako takové, genetiku a primární a sekundární prevenci vývojových vad. Cílem praktické části je zjistit frekvenci vývojových vad u dětí v České republice, dále současné možnosti primární a sekundární prevence u vývojových vad a jejich sociální dopad. Dalším cílem této práce je zjistit kvalitu života rodin, dětí a mladých dospělých s vývojovou vadou a posledním cílem je zjišťování možnosti pracovního uplatnění mladých dospělých s vývojovou vadou. Z výzkumu ohledně kvality života (dotazníku PedsQL) vyplývá, že nejkvalitnější život v oblasti zdraví mají osoby s orofaciálním rozštěpem. Z rozhovoru s těmito informanty vyplynulo, že nejnáročnější byla pro ně fáze po porodu, kdy museli navštěvovat specializované kliniky kvůli operacím rozštěpů. Hned za nimi se dle zjištěných hodnot HRQOL umístily dívky s Downovým syndromem, které jsou schopné socializace mezi ostatní děti, ale z výpovědí matek vyplývá, že z důvodu přidružené mentální retardace nikdy nebudou schopny samostatného života. Na dalším místě se umístil informant s fokomelií a nejhorší hodnoty HRQOL vyšly u informantů s rozštěpem páteře. Nutno podotknout, že každý informant má jiný typ rozštěpu páteře. Jeden je plně odkázán na péči matky ze zdravotních důvodů, kdežto mladá dospělá má sice zdravotní obtíže, ale je schopna se sama o sebe postarat a převážně si zařídit vše potřebné. Posledním cílem práce bylo zjistit možnost zapojení těchto osob do pracovního procesu. Vzhledem k nízkému věku informantů nelze zcela posoudit, na kolik procent budou informanti tohoto schopni. Z výzkumu vyplývá, že velkou roli hraje celkový fyzický a psychický stav. V případě přidružené mentální retardace se matky dívek s vrozenou vývojovou vadou usnesly, že dívky nikdy nebudou schopny v budoucnu chodit do práce jako zdravý člověk.
|
|
|
Psychosociální aspekty změn hybnosti člověka
Votrubová, Alena ; Krahulcová, Beáta (vedoucí práce) ; Zelinková, Olga (oponent)
Diplomová práce "Psychosociální aspekty změn hybnosti člověka" se zaměřuje na rodinu a sourozence osob s tělesným postižením a nalezení vhodné podpory těmto rodinám v jejich specifické životní situaci. Konkrétně pojednává o osobách s dětskou mozkovou obrnou a rozštěpem páteře a možnostech pomoci rodinám s těmito znevýhodněnými jedinci v České republice. Vychází jak z teoretických poznatků, publikací, zákonů, praktických zkušeností získaných při výkonu osobní asistence, tak z vlastního výzkumného projektu o sourozencích lidí s tělesným postižením. Začátkem práce autorka podává základní informace o klasifikaci, diagnostice a projevech dětské mozkové obrny a rozštěpu páteře mající zásadní vliv na změnu hybnosti člověka. Dále je práce zaměřena na vztah rodičů a sourozenců k dítěti s handicapem. V další části se autorka věnuje výzkumnému projektu s názvem Život se sourozencem s tělesným postižením. Výzkumný projekt se zabývá náhledem na přímou zkušenost sourozenců lidí s tělesným postižením, kritickými momenty v jejich životě, zdroji vyrovnávání se s touto obtížnou životní situací, ale také se zaměřuje na přínosy pro jejich osobnostní růst. Cílem práce je nalézt vhodnou podporu rodinám a sourozencům se znevýhodněnými členy v rámci České republiky. Těžiště práce spočívá v pojednání o výsledcích výzkumné...
|
host ::
RSS.